Český telekomunikační úřad se rozhodl udělat pořádek v tom, jaké rychlosti internetu operátoři inzerují, a jaké nakonec reálně nabízejí.
Jednotlivé parametry, které poskytovatelé musejí uvádět ve svých smlouvách, dosud nemusely být vzájemně provázány a hodnoty minimálních i běžně dostupných rychlostí tak mohly být stanovovány
i jako podstatně nižší oproti rychlostem maximálním a inzerovaným.
A to jsme teprve u smlouvy. Ve skutečnosti mohli být rychlosti i výrazně nižší než v inzerátech či smlouvách, a operátor se mohl vymlouvat na přílišnou vytíženost sítě nebo vzdálenost uživatele od vysílače. Uživatel pak neměl nárok reklamovat nedostatečnou kvalitu služby.
Nově budou muset být závazné rychlostní parametry povinně odvozovány od inzerované rychlosti: u služby přístupu k internetu v pevném místě nesmí být běžně dostupná rychlost ve smlouvě stanovena jako nižší než 60 % inzerované rychlosti, a minimální rychlost jako nižší než 30 % inzerované rychlosti. Sama inzerovaná rychlost pak nesmí být vyšší než rychlost maximální.
Pokud je v inzerátu uvedeno například 100 Mb/s, nesmí být toto číslo vyšší než reálně dosažitelná rychlost za ideálních podmínek. Běžně pak nesmí rychlost klesnout pod 60 Mb/s, nikdy nesmí být nižší než 30 Mb/s.
Velkou trvající odchylkou bude pokles skutečně dosahované rychlosti pod stanovenou
hodnotu běžně dostupné rychlosti souvisle po dobu delší než 70 minut. Velkou opakující
se odchylkou pak alespoň tři poklesy nejméně na 3,5 minuty v časovém úseku 90 minut.
U služby mobilního přístupu k internetu bude velkou trvající odchylkou pokles skutečně dosahované rychlosti pod 25 % inzerované rychlosti v intervalu delším než 40 minut. Velkou opakující se odchylkou pak pokles pod 25 % inzerované rychlosti po dobu nejméně 2 minut v časovém úseku 60 minut.