Švédský výrobce uměl vždy zájemce nadchnout drobnými telefony s hranatými tvary, navrch přidával výraznou anténu a odklápěcí kryt klávesnice. Populární Ericsson T28 se v kapse téměř ztrácel, uměl toho na tehdejší dobu dost, prim hrál třeba kovový rám.
Ericsson T28s na konci roku 1999 rozšířil nabídku drobných telefonů, ať už mám na mysli levnější model T10s nebo T18s. Výrazné hranaté konstrukce ozvláštnil nějaký designový prvek, u špičkového T28s to byla právě masivní anténa.
Ericsson T28s v kostce
- 97 × 50 × 15 mm, 83 g
- Tenká a lehká konstrukce
- Aktivní flip s mikrofonem
- Modrý černobílý displej
- Li-Pol baterie
- Informační dioda
- Cena: asi 23 000 Kč v roce 2000
Výrobce si dal na drobném mobilu opravdu záležet, vždyť by jinak za něj nechtěl asi 23 tisíc korun. Decentní odstín plastů na pevné konstrukci skvěle ladil s poblikávající informační diodou a hlavně modře podsvíceným displejem (říkalo se indigo). Už na dálku tak bylo jasné, že v rukou máte právě T28s. Displej velký rozlet nenabídl, stačit musely dva řádky textu a jeden s ikonami.
Telefon se chlubil minimálními rozměry, naposledy jsem velikost mobilu chválil u retrokonkurence Nokie 8210. Tloušťka Ericssonu se vešla do 15 mm a to se tehdy hodně propagovalo. Tloušťka vycházela i z použité Li-Pol baterie, která byla menší.
Jistá odolnost konstrukce vděčila pevnosti kovovému rámu. Flip nad klávesnicí kryl drobná tlačítka, na kterých se nepsalo moc pohodlně. Ovšem právě otevírání stálo za to, vždyť k tomu sloužilo tlačítko na pravém boku, flip pak díky pružince vystřelil.
Jelikož byl ve flipu mikrofon a příslušné kontakty, efektně se takto přijímaly a ukončovaly hovory. Po aktivním flipu jsme v tehdejší době marně toužili u rozšířeného levného modelu T10s. T28s přinášel tradiční výbavu, ať už je řeč o profilech nebo 100 míst na kontakty. Nechyběl budík, kalkulačka, hlasové ovládání, naopak tu nebyl wap, hardwarový modem nebo infraport.