Věděli jste, že LG se dříve jmenovalo Lucky Goldstar? A že jejich nejznámějším výrobkem byla zubní pasta? Nebo že když mírně upravíte logo, dostanete postavičku z počítačové hry Pac-Man? Podívejte se na historii jihokorejské společnosti LG.
Prvopočátky dnešního LG lze vysledovat do roku 1947, kdy Koo In-Hwoi založil společnost nazvanou Lak-Hui (vyslovováno stejně jako anglické slovo Lucky, šťastný). Věnovala se zpočátku výrobě plastických hmot, postupně si rozšířila záběr i o chemický průmysl.
Pod značkou Lucky se prodávaly nejrůznější kosmetické výrobky, jako třeba mýdla, prací prášky nebo zubní pasty. Jelikož se firmě Lucky dařilo, založila si v roce 1958 dceřinou společnost Goldstar zabývající se pro změnu výrobou elektronických zařízení.
Může si připsat úspěch v podobě produkce prvního korejského radiopřijímače. Nezůstala ale pouze u drobné zábavní elektroniky, v průběhu vyráběla kromě rádií (a později televizí) také například chladničky, pračky nebo klimatizace.
Už v roce 1958 dochází ke spojení obou společností pod názvem Lucky-Goldstar, v roce 1995 se pak jméno z důvodu expanze na zahraniční trhy zkracuje na LG. Prvními písmeny bývalého názvu jsou v LG evidentně hodně posedlí, jejich podtitul totiž zní Life is good (život je dobrý).
Od chemie po telekomunikace
V současné době má LG podobu čebolu, tedy koncernu vzájemně provázaných firem vlastněných z větší části jedním rodinným klanem (v případě LG vlastní 52 % akcií současný ředitel, 26 % jeho nástupce a pouze zbylých 22 % je k dispozici na burze). Jinými známými čeboly jsou třeba Samsung nebo Hyundai.
Obory podnikání, kterými se současné LG zabývá, lze rozdělit do tří velkých skupin. Firma si dodnes ponechala několik společností zabývajících se chemickým průmyslem. Dále podniká v oblasti telekomunikačních a jiných služeb, včetně provozování jihokorejského mobilního operátora U+.
No a do třetice je tu silní divize zabývající se výrobou elektronických zařízení, která nás samozřejmě zajímá ze všech nejvíc. Kromě řady počítačových komponent nebo domácích spotřebičů totiž vyvíjí také mobilní telefony. Ještě, než se na mobily LG podíváme zblízka, je potřeba zmínit firmu LG Display, která se s obdobnou společností Samsungu přetahuje o prvenství v soutěži o největšího výrobce LCD displejů na světě.
Mobily začaly u CDMA
Korea spustila digitální mobilní síť v podobné době jako Evropa, konkrétně v roce 1996. Namísto evropského GSM se ale jednalo o systém CDMA, který byl od začátku orientován poněkud více datově.
LG začalo vyrábět CDMA mobily hned v uvedeném roce, již v únoru 1996 prodávalo v Jižní Koreji model LDP-200. Telefony takřka od začátku exportovali nejen do ostatních asijských zemí, ale i do USA, kde byly rozšířeny také sítě založené na CDMA.
O pár let později pak LG uvedlo první 3G telefon podle standardu ITU-2000. Dalším důležitým prvenstvím, tentokrát z poslední doby, je první telefon s trojrozměrným obrazem na běžném displeji (LG Optimus 3D) a první telefon s dvoujádrovým procesorem (LG Optimus 2X).
Kromě tlaku na technologický pokrok se LG od začátku zaměřuje na stylové a módní přístroje. Když pomineme úvodní stříbrná véčka (která způsobila v době hranatých mobilů připomínajících cihlu nemalé pozdvižení), sluší se připomenout například model Chocolate (listopad 2005, v Česku propagovaný modelkou Andreou Verešovou) nebo tři telefony navrhnuté společně s designéry módní značky Prada (aktuálně se prodává Prada 3).
Od samého počátku výroby mobilních telefonů se LG utkává především se svým krajanem, Samsungem. V Jižní Koreji je jejich boj viditelný na každém kroku, celosvětově to sice není tak patrné na první pohled, přesto lze jisté známky pozorovat.
Byly doby, kdy LG stíhalo Samsung (a Samsung Nokii) v tržním podílu tak urputně, že se obě jihokorejské značky probojovaly až na bednu vítězů. Ještě před dvěma či třemi lety měla největší tržní podíl Nokia následovaná Samsungem a LG. Zatímco Samsung ale ve svém boji pokračoval a Nokii před pár měsíci z trůnu sesadil, LG poněkud usnulo na vavřínech a v současné době patří spíše k menším výrobcům.
Některá prvenství z poslední doby (zmíněný 3D telefon, dvoujádrový procesor apod.) ale ukazují, že jihokorejský výrobce svůj boj rozhodně nevzdává a brzy nám zase ukáže, kde je jeho místo.
Perličky: doména a logo
Zvláštní zmínku si zaslouží také doména LG.com. Tu si LG nechalo vyfouknout podobně jako české O2. Na rozdíl od něj ale za vším nestál spekulant s doménami, nýbrž člověk jménem Lockwood Green, který na nich mezi lety 1995-2007 provozuje stránky vlastní konzultační firmy. V roce 2008 ji pak kupuje fotbalista Andy Booth, který nemá na zkratku LG nárok na základě svého jména, ale vytváří fotbalové stránky nazvané Life Games. Společnost LG získává doménu až v roce 2009. Ostatně, historii doménových obchodů a náhledy provozovaných stránek můžete najít třeba na http://www.vb.com/lg.htm.
Po představení nového loga LG si internetoví fanoušci všimli, že pokud se posune písmeno L o kousek výš, vznikne z loga něco, co velmi silně připomíná postavičku ze známé počítačové hry Pac-Man.
