Krasavec každým coulem, možná tak by se dal nazvat top smartphone ze stáje Huawei, Ascend P7. Tento smartphone se chlubí výjimečným výkonem, jemným Full HD displejem, 13Mpx fotoaparátem, extra tenkým tělem a především příznivou cenovkou.
Huawei P7 má u mě jakousi pocitovou premiéru. Do této chvíle vždy, když jsem dostal nový telefon, jsem byl zprvu nadšený, posléze jsem začal objevovat první chybky až se dostavilo vystřízlivění. S tímto smartphonem se to má právě naopak. Tedy minimálně u mě i několika kolegů a přátel, kteří měli možnost si P7 naživo vyzkoušet.
Pro lepší představu budu psát tuto recenzi právě v tom sledu pocitů a názorů, v jakém se ke mně dostavovaly. V první řadě krabička. Už ta dává tušit, že telefon si potrpí na design, úhlednost a jakousi výjimečnost. Vše je čisté, bílé a pospolité, nikde nic nevyčuhuje, nepřebývá, zkrátka radost rozbalovat. Telefon jako takový působí pak úplně stejným dojmem, je hladký, lesklý, dobře zpracovaný, nevrže, neprohýbá se a je prostě nádherný.
Velké vystřízlivění ale nastává ve chvíli, kdy telefon vezmete do ruky. Telefon se nedá držet tak, jak jste tomu zvyklí od jiných přístrojů. Lesklá záda nepředstavitelně kloužou a ostré hrany na bocích řežou do dlaní. Situaci zachraňuje fakt, že je telefon natolik úzký, že se dá obemknout dlaní a tak nevypadne. Problém je, že telefon jsem nosil celý týden se smrtí v očích, že mi při každé SMS musí vypadnout a testování mě vyjde pěkně draho.
Naštěstí se tak nestalo, ačkoliv to považuji za štěstí, neboť kamarád, který si tento model taktéž pořídil, měl první nehodu hned druhý den používání. P7 se ale ukázal jako držák a přestál nehezky vypadající pád bez následků. Pro představu jak moc hladký vlastně je, pokud ho dáte na stůl, který není zcela vyrovnaný, telefon se po něm začne pomalu klouzat sám od sebe.
Po přibližně týdenním nepřetržitém strachu se vše tak nějak usadilo, ruka si zvykla na kluzký povrch a nezvyklý tvar a s držením další problémy nebyly. Byl to týden velice nepříjemný a mnozí ho možná nepřečkají a telefon v této lhůtě vrátí, nicméně dá se na to zvyknout a od této chvíle už Huawei nepřinese nic záludného. Naopak se bude snažit tuto svou chybu odčinit, jak to jen půjde.
Příjemně rychlý
Start telefonu je příjemně rychlý, a předpřipravené rozložení pracovní plochy je příjemné a dává tušit velké možnosti úprav každé z ploch. Těch může být až devět, přičemž se na ně musí vejít vaše widgety i zástupci všech aplikací. Přiznám se, že si nedovedu představit, že bych měl tolik aplikací, aby se mi na plochy nevešly další, určitě by se to dalo řešit složkami, ale tak daleko jsem se zkrátka nedostal.
V základu na vás čekají oblíbené doplňky plochy, jako jsou kontakty, počasí, kalendář, e-mail a spousta dalších. Prostředí EMUI je intuitivní, s pěknými efekty a naprosto plynulé. Zda to táhne dobrá odladěnost systému, nebo vysoký výkon hardwaru, to vám nepovím, ale systém si krátce po startu vezme něco před 800 MB RAM, zbylý 1 GB zůstává většinu času nevyužit, to je dle mého velmi dobrá hodnota. Když už jsme u volných prostředků, mnohé bude jistě také zajímat, že z 16 GB zůstává volných 11,45 GB. Obrovským plusem je podpora paměťových karet, kterou ale doporučuji před použitím naformátovat dle požadavků výrobce, zaznamenal jsem problémy s čtením složitějších adresářových struktur, například přílišné rozdělená fotek do složek, jaké používaly starší Nokie.
Pokud jsem se zastavil u EMUI prostředí, mám i několik výhrad. Zejména co se aplikací a notifikací týče. Tak například aplikace Facebook Messenger nemůže mít na ploše známé kulaté ikony právě probíhajících konverzací, z nějakého důvody po cca dvou vteřinách zmizí a konverzace se odehrává pouze v notifikačním centru a samotné aplikaci. Stejně tak se mi nepodařilo spolehlivě zprovoznit upozornění na příchozí zprávy. Ikony občas ukazují počet nepřečtených zpráv, občas ne. Příčinu neznám, každopádně v době, kdy píšu recenzi, už je k dispozici nový update EMUI, který snad tyto problémy řeší.
Ještě chvíli zůstanu u zpráv a zmíním i klávesnici, která v základu obsahuje swype a velice rychle se učí. To nejlepší z ní dostanete samozřejmě až po nějaké době, kdy jí dovolíte se naučit vaše oblíbená a často používaná slova, nicméně po dvou týdnech každodenního psaní jsem se od ní už nemohl odtrhnout. Překlepy (špatné návrhy) se minimalizovaly na hovorové výrazy a specifická slova, vše ostatní naprosto bez problému. Pokud se chcete naučit psát spisovně, je swype jasná volba. Ještě žádná klávesnice na dotykovém displeji mě tak neoslovila. I ke svému Blackberry jsem se vracel s mírnou nechutí, a to už je co říct.
Hardware víc než dostačující
Výrobce chválím také za přesunutí všech služeb Googlu do jedné složky. Mnozí uživatelé smartphonů považují za alfu a omegu smartphonů vesmíru a vůbec výkon, počet jader, grafický čip a obslužné paměti. Protože jsem nenarazil na nic, co by mě omezovalo, omezím se na soupis komponentů a výsledkem benchmarku AnTuTu. Uvnitř P7 tiká čtyřjádrový procesor HiSilicon Kirin 910, taktovaný na 1,8 GHz, grafický výkon má na starosti čip Mali-450 MP a výčet uzavírá operační paměť o velikost 2 GB. V AnTuTu si P7 vysloužil celých 27 964 bodů, čímž se dle tabulky dostal mezi HTC One a LG G3.
S Huawei P7 se fotí příjemně, bohužel chybí mechanická spoušť fotoaparátu, ale fotografie jsou pořizovány rychle, nejsou rozmazané a barvy jsou realistické. Když se fotografie pokusím porovnat se Samsungem S5, tak musím konstatovat, že S5 má líbivější barvy, leč Huawei se snaží o větší věrohodnost.
Přední kamerka se také má čím chlubit, rozlišení 5 MPx není rozhodně v tomto odvětví standardem, takže pro nadšené selfíčkáře nebude P7 rozhodně zklamáním. S přední kamerou funguje i předinstalovaná aplikace Zrcadlo, které ocení zejména slečny a dámy, které se ocitnou v úzkých bez kabelky a příručního zrcadla.
Huawei P7 má skvělý displej s rozlišením 1 920 × 1 080 bodů, který je jasný, má příjemné barvy a mimo prohlížení pořízených fotografií ho využijete i pro přehrávání multimédií. Nádherně jemné rozlišení si doslova říká o nějaký ten seriál či film na cestách. K videu každopádně neodmyslitelně patří i reproduktory, a zvuk je právě tou další kapitolou, u které se zastavím.
Telefon překvapil hlasitostí, při pohledu na miniaturní otvor, ze kterého se zvuk line je to až s podivem. Má to samozřejmě i svou daň v podobě barvy zvuku, která zní dost plechově, zvlášť při zmiňovaných vyšších hlasitostech. Pro zhlédnutí seriálu je to ideální, hudbu si ale v tomto podání příliš neužijete. Doporučuji použít nějaká vlastní sluchátka (přibalená nestojí za řeč) a budete spokojeni.
Zvukový čip sice není v technických specifikacích ničím výjimečný, ale zvuk z P7 se mi velice líbí, rozhodně více, než například z Blackberry Q10 či Lumie 920. Pro zájemce ještě uvedu, že poslech jsem zkoušel se sluchátky Klipsch Image S4 a Sennheiser IE80. Pokud si tedy platíte vyšší kvalitu hudby u Spotify či jiné streamovací služby, budete spokojeni.
Nyní se už pomalu blížíme do cíle a mnohé jistě bude zajímat, jak že to má Huawei P7 s výdrží baterie. Podle výrobce má baterie kapacitu 2 500 mAh, což není mnoho. Z větší části je to samozřejmě dáno velikostí telefonu, ostatně jedná se o velmi tenký smartphone. I přes tento nedostatek se telefon předvedl ve vší parádě a nepožádal o nabíječku dříve, než po dvou dnech provozu. Jen zmíním, že do provozu nepočítám hraní her, pouze surfování, nonstop synchronizaci e-mailu a běžnou komunikaci. Pokud necháte P7 jen tak ležet na stole, pak se můžete těšit na výdrž i dva týdny (s vypnutou synchronizací emailu). To je dle mého velmi slušné a Huawei za to zaslouží pochvalu. Pokud se trápíte s rychlejším vybíjením, pomůže Vám předinstalovaná utilitka, která ukazuje v notifikačním centru nejnáročnější aplikace, a vybízí k jejich uzavření. Mezi evergreeny zde patří Facebook a služby Google.
Jak si tedy telefon vlastně stojí?
Jedná se o opravdu solidní kus hardwaru, který pořídíte značně levněji, než top modely konkurenčních značek. Nutno říci, že Android v rukou Huawei prodělal mnoho změn a zejména skalní fandové by s tím mohli mít problémy. Já osobně často měním OS a tak tyto drobné rozdíly neřeším, takže za sebe mohu pochválit líbivou grafickou nadstavbu a plynulý chod systému.
Huawei Ascend P7 |
|
 |
|
| Rozměry: 140 × 69 × 7 mm, 124 g | |
| Displej: 5″, 1080 × 1920 bodů, 16 mil. barev, IPS LCD | |
| Procesor, systém: 4 jádra, 1800 MHz, Android | |
| Paměť, úložiště, karta: 2000 MB, 16000 MB, ano | |
| Data: GPRS EDGE HSDPA HSUPA Wi-Fi | |
| Další konektivita: NFC GPS microUSB 3,5mm jack | |
| Fotoaparát: 13 Mpx, video: 1080p autofokus blesk | |
| Podrobné specifikace | |
| Aktuální cena HUAWEI Ascend P7 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, ) | |
Celkový dojem mám velmi kladný, nebýt hlavního neduhu, který jsem zmínil na začátku článku, tedy velmi nešťastnou ergonomii, byl by ještě o fous kladnější. Pokud máte v plánu si tohoto krasavce pořídit, doporučuji si ho vyzkoušet a pokud Vám sedne do ruky, pak ho berte všema deseti, takto všestranný a elegantní smartphone se nevidí každý den.
Plusy a minusy
Plusy: Povedená grafická nadstavba Androidu, Elegantní design, Perfektní displej, Dlouhá výdrž baterie, Notifikační dioda v několika barvách, Povedený fotoaparát
Mínusy: Nepříliš povedená ergonomie, Špatně dostupný šuplíček na SIM a microSD kartu, Nelze vyměnit baterii
