Tak si to přiznejme všichni, bez mobilu se nedokážeme obejít, nebo jen těžko. Jak by vypadal jediný den bez elektronického společníka? Náš lehce nadsazený příběh se třeba podobá tomu vašemu!
24 hodin bez mobilu
Ráno vstávám pozdě, klasický ani jiný budík nevedu a mobil nikde. Marně hledám telefon, abych zkontroloval cestou z koupelny, kolik e-mailů přišlo za noc. U snídaně smutně koukám z okna, jelikož si nemůžu projít zprávy na oblíbených serverech. Zoufale se rozhlížím z okna ve snaze vytušit, jaké asi bude přes den počasí a co si dát na sebe pro cestu do práce. Normálně bych se mrknul na widget a vidím to hned!
Opouštím byt a utíkám na tramvaj. Po cestě se snažím vzpomenout, v kolik to vlastně jezdí, vždyť takhle pozdě to není můj obvyklý čas. Na mobilu bych vše v mžiku zjistil! Informační deficit jistím koupí papírových novin. Naskakuji do tramvaje, zkušeně rozmotávám špunty, dávám do uší a ouha, kam připojím 3,5mm jack? Místo hudby z mobilu poslouchám strojové hlášení zastávek. Totální nuda po cestě, nemůžu zkontrolovat Facebook a Twitter! Zuřivě listuji novinami, vždyť tohle jsou včerejší zprávy z internetu a nemůžu ani připsat komentáře pod články!
Cestou do kanceláře přemýšlím, kolik e-mailů mi asi přišlo a kolik času mi zabere jejich zpracování. Doba oběda v oblíbené restauraci s Wi-Fi se nekonečně táhne, nemám možnost checknout se přes Foursquare. Znám už nazpaměť jídelní lístek i reklamní letáky na stole. Prsty nervózně ťukají o stůl a drtí několikáté párátko, jak já bych si zahrál level v jedné z nainstalovaných tower defence her!
Komunikační absťák s manželkou bych rád vyřešil posíláním SMS z bezplatné brány operátora, její telefonní číslo si ale nepamatuji. Píšu jí e-mail, odpovídá po hodině, takové zdržení. Na počítači čtu zprávy, že se mi nedá dovolat hodiny v kuse. Cestou z práce si uvědomuji, že si do kalendáře potřebuji poznačit události, kdo dnes ale má u sebe tužku a papír u sebe? V mobilu mívám seznam věcí k nakoupení v marketu, bloudím mezi regály a vzpomínám… K odreagování později vyrážím na kolo, musím se smířit s tím, že tato vyjížďka bude chybět v evidenci Sports Trackeru.
Strávení večera u TV by se dalo uspíšit hraním některé hry na mobilu, procházením sociálních sítí, prohlížením fotek na Instagramu, takto prsty nervózně drtím ovladač TV. Před spaním míjím nabíječku, každodenní rituál dobíjení dnes odpadá. Další den ráno mobil zapínám a zjišťuji, že jsem přišel o jedno pozvání na kávu a kvalitní večerní posezení u grilu, zapomněl koupit pár věcí, nepopřál k narozeninám…
Připustíte si, nakolik jste na mobilním telefonu závislí? Napište vaše postřehy! 🙂
