Není jenom GPS: přehled navigačních systémů

Reklama

Přehled kapitol

  1. GPS a Galileo
  2. Glonass a BeiDou

Glonass: Rusko chce být nezávislé

Ruská armáda snad už z principu nemůže spoléhat na americký navigační systém. I když nevraživost mezi oběma supervelmocemi byla po ukončení studené války značně otupena, používají raději Rusové vlastní navigační systém Glonass (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistra).

Ostatně jeho vývoj začal již v roce 1970, kdy se o otupování nevraživosti nedalo rozhodně příliš mluvit. První družice byla vynesena do kosmu v roce 1982, v době rozpadu Sovětského svazu ovšem systém ještě zdaleka nebyl funkční. Pracovalo jen 12 družic, přičemž pro plnou funkčnost jich bylo potřeba alespoň 18.

V roce 1995 dokázalo Rusko udržet ve funkčním stavu 24 družic, což je považováno za optimální počet, který zajistí systému podobnou přesnost, jako má konkurenční GPS. Poté ale přišla bída a až do roku 1999 nebyla vynesena žádná nová družice. Naopak, ty stávající chátraly, kazily se a přestávaly fungovat.

Výsledkem toho bylo, že v roce 2001 fungovalo pouhých šest družic, systém byl tudíž nepoužitelný. Za éry Vladimíra Putina došlo k obrovským investicím do celého programu. Díky tomu je od roku 2008 opět plně funkční a dostupný jak pro vojenské, tak pro civilní účely. Na vývoji navíc s Ruskem spolupracuje Indie.

Upřímně řečeno, zabodovat v civilním sektoru se mu moc nedaří. GPS má přece jen delší tradici, lidé možná Spojeným státům více věří, kdo ví. Nejspíš proto v roce 2010 Rusko oznámilo plán zavést mimořádné 25% clo na všechna navigační zařízení, která nejsou kompatibilní s Glonassem. Výrobci se zalekli a například všechny tablety od Samsungu nebo telefony od Sony Ericssonu nyní ruský systém podporují spolu s rozšířenějším GPS.

BeiDou: Čína vstupuje do hry

S rozvojem Číny jako vesmírné velmoci přichází na scénu také samostatný čínský navigační systém BeiDou (jedná se o fonetický přepis čínských znaků). První verze systému, označovaná nyní BeiDou-1, byla spuštěna už v roce 2000 a sestávala z překvapivě nízkého počtu družic. Trojice satelitů dokázala poskytnout relativně přesnou navigaci pro obyvatele Číny.

Druhá verze, BeiDou-2 nebo také Compass, už by měla fungovat s celosvětovým pokrytím, zatím je ale ve výstavbě. Z cílového počtu 35 družic je aktuálně funkčních 10, což dokonale pokrývá Čínu. V letošním roce by měl být pokryt region Asie a Tichého oceánu, do roku 2020 pak celý svět.

Čína kromě vývoje vlastního systému také investuje do systému Galileo. V roce 2004 byla podepsána vzájemná dohoda mezi Evropskou unií a Čínou. Čínští politici totiž uvažovali o tom, že vlastní systém BeiDou bude používán pouze pro potřeby čínské armády.

Toto rozhodnutí bylo nakonec změněno, i systém BeiDou bude mít dvě varianty. U civilní se počítá s přesností cca 10 m, u uzavřené (určené pro vládní a vojenské použití) bude přesnost samozřejmě podstatně lepší.

Reklama