Tu a tam se objeví „zaručené“ informace o tom, jak dva mobily postavené vedle sebe po chvíli hovoru uvaří vejce na tvrdo nebo usmaží popcorn. Každý tedy ví, že mobily vydávají jakési záření, které někteří považují za životu nebezpečné. Jak je to ale doopravdy?
Mobilní telefony skutečně vydávají elektromagnetické záření; jeho prostřednictvím komunikují s vysílači mobilní sítě, připojují se k Wi-Fi nebo vysílají zvuk do bluetooth sluchátek.
Elektromagnetické záření je ale takzvaně neionizující, laicky řečeno neradioaktivní. Obavy, že kvůli častému telefonování dopadnete stejně, jako byste hlavu strčili do reaktoru jaderné elektrárny, jsou tedy zbytečné. Elektromagnetické záření vydávané mobilními telefony je stejné, jaké využívají televizní a rozhlasové vysílače, přístupové body Wi-Fi a další podobná zařízení. Jedná se zkrátka o záření přítomné všude kolem nás už desítky let.
Ionizující záření je takové záření, které je schopno atomům dodat takovou energii, že z nich vyrazí elektron, a promění tak atomy na ionty.
Vysílače jsou daleko
I když je elektromagnetické záření přítomno v našem okolí více než sto let (od doby, kdy začal vysílat rozhlas, později televize), setkáváme se s jeho velmi oslabenou formou. Z fyziky víme, že intenzita jakéhokoliv záření je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti. Žárovka vyzařující 100 W je ze vzdálenosti dvou metrů vnímána jako 25W (100/2^2), ze vzdálenosti tří metrů jako 11W (100/3^2).
Podle stejného vzorce je s rostoucí vzdálenosti oslabováno i vysílání rozhlasových, televizních a koneckonců také mobilních vysílačů. Pokud se nepohybujete v jejich bezprostřední blízkosti (a to nepohybujete), je jejich vliv zanedbatelný. Přijímače (rádia, televizory, GPS) žádný signál nevyzařují, u nich tedy o nebezpečí nemusíme vůbec uvažovat.
Situace se změnila s rozšířením vysílacích zařízení, ať už to jsou vysílačky, radiotelefony nebo mobilní telefony. Najednou už vysílač nebyl někde daleko na kopci, lidé ho měli doma či v zaměstnání, přikládali ho k hlavě. I v tomto případě je ale průzkum dostatečný, masové rozšíření malých vysílaček (na stavbách, v policii, mezi řidiči, radioamatéry) proběhlo před řadou desítek let.
Veškeré výzkumy vysokofrekvenčního elektromagnetického záření (do něhož spadají i mobilní telefony) ukázaly, že jediným vlivem tohoto záření je zvyšování teploty živé tkáně. Nebyly prokázány karcinogenní účinky, radioaktivita záření, mutace DNA ani jiné negativní vlivy, které jsou mobilním telefonům občas v senzacechtivých článcích připisovány.
Tepelné účinky jako jediný vliv elektromagnetického záření potvrdila i autorita nejvyšší, Světová zdravotnická organizace, s definitivní platností už v roce 2004. Vzhledem ke svobodě bádání se občas objeví nějaká studie ukazující jiný druh účinků, zatím všechny ale byly úspěšně dalším zkoumáním vyvráceny.
Vzhledem ke zmíněné dlouhodobosti zkoumání účinků elektromagnetického záření je dost nepravděpodobné, že by někdo přišel s novými překvapivými závěry, ale vyloučit to do budoucna samozřejmě nelze.
Mobilní oteplování
Víme tedy, že jediný vliv záření mobilního telefonu je zvyšování teploty živé tkáně. To sice není tak strašné, jak by byly například mutace DNA a s tím související vznik nádorů, úplně v pořádku to ale také není. Z hodin přírodopisu si možná pamatujete, že při vyšších tělesných teplotách dochází k rozpadu bílkovin, hodně vysoké teploty jsou pro člověka smrtelné.
Lékařské autority se už dávno shodly, že naprosto bezpečné je dlouhodobé zvýšení tělesné teploty o jeden stupeň Celsia. Na dobrovolnících pak bylo vyzkoušeno, jak velké záření vede k takovému zvýšení. Ukázalo se, že k růstu teploty dochází prvních přibližně šest minut, kdy je člověk vystaven záření, pak už teplota dále takřka neroste (příznivci dlouhých hovorů, jásejte).
Naměřená hodnota byla ale ještě upravena. Výzkumníci si totiž byli vědomi, že každý člověk je jiný, může mít nejrůznější zdravotní problémy apod. Proto naměřený nejvyšší bezpečný limit vydělili deseti. Desetina (konkrétně 0,4 W/kg hmoty) navíc platí jen pro osoby, které jsou vystaveny záření v zaměstnání a procházejí proto pravidelnými lékařskými prohlídkami. Běžní lidé, tedy i uživatelé mobilních telefonů, mají normu ještě pětkrát přísnější.
Žádný přístroj dostupný nepoučeným a lékařsky nesledovaným osobám nesmí zářit více než 0,08 W/kg hmoty. Připomínám, že je to padesátkrát méně, než naměřená bezpečná hodnota. Po přepočtení na měrný absorbovaný výkon (SAR) je to pak 2W/kg.
Mobil ani 2 W nevysílá
V předchozích odstavcích jsme se shodli na tom, že mobilní vysílače jsou dostatečně daleko, takže nás nijak významně neohrožují; navíc jejich vlivy jsou prozkoumány na příkladu radiových a televizních vysílačů již dlouhou dobu. Dále jsme si ukázali, že maximální povolené vysílání mobilů (SAR 2 W/kg) je padesátkrát slabší, než je objektivně změřená bezpečná hodnota.
To ale zdaleka není všechno. Za prvé, běžně vyráběné mobilní telefony mají maximální hodnotu SAR ještě o něco nižší. Je to způsobeno kvalitnější technologií, které stačí slabší výkon, a také snahou vyhovět o něco přísnější (1,6 W/kg) americké normě.
Moje Nokia E7 má maximální vyzařovaný výkon SAR 0,56 W/kg. Zjistěte si sami, jak září vaše Nokia na stránkách http://sar.nokia.com.
Za druhé, ani tímto nižším maximálním výkonem váš telefon nevysílá po celou dobu. V rámci šetření baterií volí vždy takový výkon, aby se ještě dokázal kvalitně spojit se sítí, a přitom zbytečně neplýtval energií. Pokud se pohybujete v místech s kvalitním signálem (což jsou v podstatě všechna města), váš telefon bude vyzařovat ještě nižší výkon.
No a do třetice, GSM mobilní telefon vysílá jen po dobu jedné osminy sekundy, zbylých sedm kanálů je určeno pro komunikaci jiných přístrojů. Průměrný výkon je tak osminový, což ještě výrazně snižuje tepelné následky záření.
Všechno má svá ale
Po přečtení předchozích řádek už je vám určitě jasné, že pokus uvařit mobilním telefonem vejce nebo usmažit popcorn je odsouzen k nezdaru. Podívejte se, jakým výkonem vysílá vaše mikrovlnná trouba, a porovnejte to s výkonem vašeho mobilu.
Přesto se může stát několik věcí, které vás vyvedou z rovnováhy. Při delších hovorech jasně cítíte, jak se vám zahřála hlava v místě dotyku mobilu. Nepropadejte panice a oblečte si na stejnou dobu čepici, uvidíte, že zahřátí bude podobné. Přiložením mobilu totiž logicky zabráníte odvodu tepla z hlavy do okolního vzduchu, takže je dané místo zahřívá.
Výzkumy navíc odhalily určité procento velmi citlivých lidí, kteří objektivně vnímají nepříjemné pocity, pokud je v jejich přítomnosti zapnutý mobilní telefon. Stejně jako je každý z nás jinak citlivý na teplo, chlad nebo pachy, tak je každý jinak citlivý na elektromagnetické záření. Jedná se ovšem spíše o psychické nepohodlí než fyzickou újmu.
