Sony Ericsson vznikl spojením mobilních divizí Sony a Ericssonu v září 2001, aby se o deset let později rozpadl a přesunul pod křídla Sony. Nahlédněte s nám do historie obou rozpojených, spojených a opět samostatných značek.
Z opraváře podnikatelem
Švédský Ericsson je podstatně starší, začneme tedy jím. Založil ho již v roce 1876 švédský nástrojář Lars Magnus Ericsson jako opravárenskou dílnu pro tehdy módní telegrafy. Již o dva roky později (ve stejné době, kdy byl ve Spojených státech vynalezen telefon) se zaměřil i na tento poslední výkřik techniky.
Kromě oprav se věnoval také výrobě telefonů a později telefonních ústředen. Z dnešního pohledu se jednalo v podstatě o plagiáty, kopie amerických přístrojů. Alexander Graham Bell si totiž svůj telefon nepatentoval ve Skandinávii.
Významný vlastní patent si firma Ericsson připsala v roce 1884, kdy spojila tehdy oddělené mluvítko a sluchátko do jedné části, čímž uvolnila telefonujícím jednu ruku. Nejen tato inovace mu umožnila obsadit koncem devatenáctého století významné zahraniční trhy, zejména geograficky blízké Rusko a Velkou Británii (včetně všech kolonií).
Tlustou čáru přes úspěchy Ericssonu udělala hospodářská krize (ta ve třicátých letech) a následně první světová válka. Došlo totiž ke ztrátě mnoha trhů (například Ruska), zvýšení konkurence. Švédskému gigantu tak trvalo mnoho let, než se s pomocí vlády a bank dostal zpět na výsluní.
Do oboru mobilní telefonie vstoupil Ericsson relativně brzy; již v roce 1956 rozjel první švédskou mobilní síť založenou na dnes již zapomenutém standardu MTA. Prakticky od samého začátku tak kromě zařízení pro pevnolinkové sítě (síťová infrastruktura i telefony) vyráběl i zařízení pro sítě mobilní (také infrastrukturu i telefony).
Do velkých problémů se dostal začátkem roku 2000, kdy shořela mexická továrna Philipsu. Právě od Philipsu odebíral Ericsson (a dále třeba i Nokia) některé součástky pro své mobilní telefony. Zatímco Nokia si dokázala zajistit náhradní dodávky odjinud, Ericsson uvěřil ujištěním Philipsu, že výroba bude obnovena do několika týdnů.
Z velkých finančních problémů, které si tímto způsobil, se dostal právě spojením s japonskou firmou Sony.
Poválečné dítě
Historie Sony je mnohem kratší, bylo založeno až koncem roku 1945, kdy se Japonsko snažilo vzpamatovat z následků druhé světové války. Masaru Ibuka si otevřel opravnu rádií (jistá podobnost s opravnou telegrafů pana Ericssona by se jistě našla), o rok později se k němu přidal Akio Morita a společně založili Tokyo Tsushin Kogyo K.K, Tokijskou telekomunikační společnost.
Nově vzniklé společnosti se podařilo získat licenci na používání tranzistorů. Prvním komerčně úspěšným (a to i mezinárodně) produktem byl tranzistorový radiopřijímač Sony MK-55. Následovaly další magnetofony a rádia, většina z nich se kromě Japonska prodávala i v zahraničí.
Koncem padesátých let došlo ke změně jména, zakladatelé zjistili, že na zahraničních trzích je pro zákazníky složité vyslovit japonský název. Slovo Sony bylo zvoleno podle spřízněnosti s latinským slovem sonus (zvuk) a americkým sonny (synek, kluk).
V následujících letech se z výrobce rádií stala jedna z největších společností zabývajících se spotřební elektronikou. Na rozdíl od řady svých tehdejších konkurentů chrlil Sony jeden patent za druhým. Postupně uvedl na trh první přenosný hudební přehrávač walkman, 3,5” disketu, minidisk. Ve spolupráci s dalšími se podílel na vývoji CD, DVD nebo Blue-Ray disku.
Aktuálně Sony vyrábí především notebooky (Vaio), herní zařízení (PlayStation), filmy (Sony Pictures Entertainment), hudbu (Sony BMG) a fotoaparáty. V roce 2000 jste sice mohli koupit i mobilní telefony Sony, jejich podíl na trhu byl ale zanedbatelný (celosvětově pod 1 %).
Zrodila se hvězda
Ještě jednou zrekapituluji situaci. Začátkem roku 2001 se mobilní divize Ericssonu potácela v problémech způsobených výpadkem dodávek důležitých součástek a Sony sice mobily vyráběla, ale skoro nikdo je nekupoval. Sloučení obou firem tak znělo jako logická záchrana obou firem.
Vzniklý podnik Sony Ericsson byl vlastněn oběma společnostmi stejným dílem, Japonci i Švédové drželi 50 % akcií. Jako centrála byl zvolen neutrální Londýn. Prvním telefonem prodávaným oficiálně pod značkou Sony Ericsson byl model T68i, se kterým jste se ale mohli setkat už dříve ještě jako s Ericssonem T68.
Mobily Sony Ericsson si vzaly to nejlepší z obou značek. Ze švédských Ericssonů si zachovaly skvělé technické zpracování, funkční výbavu. Japonská Sony zase dodala emotivní design. V prvních letech se novým mobilům příliš nedařilo a obě firmy hovořily o rozchodu.
Nakonec ale vytrvaly a úspěch se dostavil. V roce 2005 totiž Sony Ericsson uvedl skvělý fotomobil K750i (měl fotoaparát s rozlišením 2 Mpx, ve variantě pro T-Mobile se jmenoval D750i) a hudební telefon W800i. Potřebné multimediální technologie dodalo Sony, včetně legendárních značek walkman pro hudební telefony a cyber-shot pro fotomobily.
V oblasti fotomobilů se Sony Ericssonu skvěle dařilo, dědictví fotoaparátů Cyber-shot bylo hodně znát. Sony Ericsson si připsal několik světových prvenství – první pětimegapixelový i osmimegapixelový fotomobil nesl na zádech právě tuto značku (modely K850i a C905), stejně jako první dvanáctimegapixel (Sony Ericsson Satio).
Prodeje hudebních telefonů Sony Ericsson hodně utrpěly příchodem iPhonu, který za sebou měl řadu hudebních přehrávačů iPod a k tomu návaznost na obchod s hudbou iTunes. K tomu připočtěte úpadek Symbianu (Sony Ericsson provozoval vlastní verzi UIQ), nástup levných mobilů s Androidem a další vnější vlivy.
To všechno zapříčinilo velké finanční problémy, nutnost úsporných opatření a masivních investic ze strany obou vlastníků. Vše nakonec skončilo rozchodem od stolu a od lože. V únoru 2012 byla příslušná transakce schválena akcionáři, různými antimonopolními úřady apod., a Sony převzala za miliardu eur (asi 25 miliard korun) padesátiprocentní balík akcií vlastněných Ericssonem.
Ericsson si ponechal veškerý svůj telekomunikační byznys týkající se síťové infrastruktury, Sony zařadilo mobily do svého portfolia spotřební elektroniky.
Staronová společnost nyní nese název Sony Mobile Communications, první telefon prodávaný pod touto značkou se jmenuje Sony Xperia S.
