ČTÚ zveřejnil statistiku stížností a podnětů, které dostal v roce 2017. Velkou část z nich tvořily stížnosti na účtování poplatků v zahraničí, často si ale lidé pletli roaming s voláním do ciziny.
Podle regulací Evropské unie bychom v evropských zemích měli telefonovat v rámci tzv. „roam like at home“, tedy jako doma. To skutečně znamená, že operátor by nám měl účtovat služby stejně, jako kdybychom je čerpali v České republice. Kdo volá zadarmo, tedy neomezeně, měl by volat zadarmo i například v Rakousku, kdo má gigové FUP, měl by ho čerpat i v Itálii. Má to ale několik háčků.
1. Pozor na neEU sítě
Zejména pokud jste blízko hranic Evropské unie, může se vám stát, že se váš mobil připojí k silnějšímu vysílači zahraniční sítě. Sice se fyzicky pořád nacházíte v zemi Evropské unie, ale váš mobil využívá služeb neeurounijního operátora. Ten samozřejmě není regulovaný a rád vám naúčtuje příslušnou vysokou částku.
2. Doma není zadarmo
Mít služby jako doma neznamená, že je máte zadarmo. Někdo doma platí za SMS, někdo má malé FUP a musí si dokoupit balíček. Výjezd do ciziny tak může znamenat, že vám nějaká část kreditů zmizí, nebo se vyúčtování nějakým způsobem navýší. Ale při stejném čerpání služeb v rámci ČR by se stalo totéž.
3. Roaming vs. volání do ciziny
Často se plete roaming s voláním do ciziny. I v zahraničí má vaše SIM karta stále české číslo a služby vám účtuje český operátor. Pokud voláte na jiná česká čísla, nebo čerpáte data, je vše v pořádku, uplatňují se roamingové regulace. Jakmile ale zavoláte do londýnské restaurace, abyste si rezervovali stůl na večeři, už se jedná o volání do zahraničí. A tak – bez ohledu na to, zda sedíte doma v Olomouci, nebo stojíte před zmíněnou restaurací v Londýně – zaplatíte sazbu za volání do ciziny. Volání do ciziny není nijak regulováno.
