Kdo je vlastně virtuální operátor?

Reklama

Blesk mobil se prezentoval jako první virtuální operátor, pak se ale objevila tvrzení, že vlastně plnohodnotným virtuálem není. Tak jak to tedy je? Existuje několik druhů virtuálních i nevirtuálních operátorů. Pokud se v nich chcete vyznat, čtěte dále.

Nejprve se podívejme na klasického mobilního operátora (označuje se zkratkou MNO – Mobile Network Operator). Ten sestává z několika částí. Má vlastní síť vysílačů, optické či bezdrátové spoje, které tyto vysílače propojují, nějaké ty ústředny (konkrétní terminologie v tomto případě není důležitá), propojovací smlouvy s různými jinými operátory (českými i zahraničními), silné marketingové oddělení, řadu prodejen vlastních i partnerských atd.

Dokáže zkrátka vlastními silami zajistit úplně všechno od nalákání zákazníka, přes uzavření smlouvy, prodej SIM karty, až po kompletní technické zajištění hovoru (i v případě, že končí nebo začíná v jiné síti), zúčtování atd. Pokud některou z klíčových telekomunikačních činností nakoupí od jiného operátora, je do větší či menší míry virtuální. Virtuálním operátorem nenazýváme firmu, která provozuje vlastními silami telekomunikační služby, a outsourcuje například tisk faktur nebo provozování zákaznického call centra.

Operátorů s vlastní sítí je z objektivních důvodů velmi omezený počet. Frekvenční pásmo je cenný přírodní zdroj stejného druhu jako třeba ropné pole nebo naleziště zlata. Aby mohl operátor poskytnout služby určitému počtu zákazníků, musí mít k dispozici dostatečně široké frekvenční pásmo. Proto se „do éteru“ vejde jen několik málo operátorů s vlastními sítěmi (a proto jim stát tak draze prodává licence).

Virtuální skořápka

Úplně nejjednodušší je samozřejmě cesta, po které se vydal i český Blesk mobil. Odborně se tomu říká brandovaný operátor a není to žádná česká specialita. Podle výzkumu Valoris, který prezentovala české Telefónica, tvoří brandovaní operátoři 24 % všech virtuálů v Evropě.

Brandovaný operátor se stará jen o svůj brand, tedy značku. Telekomunikační služby kompletně nakupuje od nějakého operátora, který má vlastní síť, pečuje o ni a rozšiřuje pokrytí.

Zjednodušeně řečeno si můžete představit, že Blesk mobil se s O2 dohodl na ceně za minutu hovoru. Vlastními silami pak propaguje a prodává SIM karty, o jejichž provoz se stará O2. Na konci měsíce pak O2 sečte všechny provolané minuty (a další služby) a pošle Blesk mobilu fakturu.

Je samozřejmě otázka, zda si brandovaný operátor má sám řešit prodej SIM karet (to není problém, většinou má vlastní sít prodeje, ať jsou to trafiky nebo obchody s potravinami), dobíjení kreditu (pak musí mít nějaký vlastní informační systém, proto to raději přenechává „velkému“ operátorovi), fakturaci atd. I mezi brandovanými virtuálními operátory tak mohou být různé drobné odlišnosti.

Založit takového operátora je poměrně levné a rychlé. Stačí vám na to tým právníků, trocha dobré vůle a dobré vztahy s některým mobilním operátorem s vlastní sítí. Proto také ve světě vznikají brandovaní virtuální operátoři navázání na časopisy (Blesk mobil, Bild Mobil), obchodní řetězec (Tchibo mobil) nebo třeba sportovní klub. Jednoduše podepíšete smlouvu a tím vaše investice končí, nemusíte budovat novou síť, vyhlašovat výběrové řízení na dodavatele technologie (stejně by ji vyhrál Huawei) apod.

My si radši připlatíme

Zbylých 74 % evropských virtuálů tvoří operátoři, kteří si raději část vybudují vlastními silami, za vlastní peníze. Mohou investovat do účetního systému, mohou si třeba pořídit vlastní ústředny (a pronajímat si jen vysílače), vybudovat vlastní páteřní síť atd. Jednoduše, kromě části sítě vyžadující přístup k frekvenčnímu pásmu může virtuální operátor tohoto typu provozovat cokoliv vlastními silami.

Všechny tyto možnosti vyžadují určitou finanční a časovou investici. Už nevystačíte jen s týmem právníků, kteří vám vyjednají dokonalou smlouvu. Potřebujete i nějaké techniky či ekonomy. Musíte se s některým operátorem domluvit na přístupu do jeho systémů (to bude určitě štěstím bez sebe), ať už kvůli předávání účetních dat nebo kvůli napojení jeho vysílačů na vaše ústředny či vaši páteřní síť.

Stojí to peníze, vyžaduje to dobré vztahy s provozovatelem mobilní sítě. Má to i nějaké výhody? Například tu, že budete moci nabídnout svým zákazníkům něco extra. Například pokud je účetní systém operátora nastaven na účtování po minutách, asi těžko by vám jako brandovanému operátorovi umožnil účtovat po sekundách. Když si ale zajistíte účtovací systém vlastními silami, nic vám v tom nezabrání.

Stejně tak, pokud má váš provozovatel mobilní sítě příliš pomalou páteřní síť, takže by vaše zákazníky neúměrně omezoval v jejich datových choutkách, můžete to vyřešit tím, že si vybudujete páteřní síť vlastní (a kvalitní). A třeba se situace obrátí a původní operátor si ji od vás pronajme.

Pokud si virtuální operátor pronajímá jen pokrytí (tedy jen vysílače), označuje se jako komplexní virtuální operátor. Pokud k tomu od provozovatele mobilní sítě nakupuje ještě nějaké služby (třeba účtování), označujeme ho jako středního virtuálního operátora.

Z každého to nejlepší

Existuje ještě třetí varianta virtuálních operátorů. Vychází z varianty číslo dva (část služeb zajištěna vlastními silami, část služeb nakupovaná), nezastaví se ale před dveřmi jediného provozovatele mobilní sítě.

V praxi to znamená, že takový virtuální operátor nakupuje pokrytí od více operátorů současně. Zjistí například, že v jednom městě má lepší 3G signál T-Mobile, v druhém Vodafone, ve třetím O2, tak uzavře pro jednotlivá města smlouvu se všemi třemi operátory. Vlastním zákazníkům tak nabídne lepší pokrytí, než jednotliví operátoři samostatně.

Takovému operátorovi se říká zprostředkující virtuální operátor, protože zprostředkovává svým zákazníkům to nejlepší od jiných operátorů.

V Česku tedy zatím máme jednoho virtálního operátora, který spadá do kategorie těch nejjednodušších, brandovaných. Je naprosto jisté, že se v příštím roce dočkáme operátora komplexního. Podmínky aukce volných frekvencí totiž jasně říkají, že každý, kdo vydraží alespoň část spektra a vybuduje vysílače pokrývající nejméně 20 % populace, získává právo využívat vysílače ostatních operátorů.

Stejně tak každý vítěz aukce bude muset do své sítě vpustit přinejmenším brandované virtuály. V roce 2013 se tak určitě dočkáme i tohoto druhu virtuálních operátorů, Blesk mobil (doufejme) nezůstane osamocen.

Reklama