Operátoři se připravují na další zvyšování přenosových rychlostí. Zatím nemohou nasadit nic, co by mělo právo na označeni 5G, tak zkoušejí alespoň různě spojovat současná frekvenční pásma.
O principu Carrier Agregation jsme psali již mnohokrát. Finta je jednoduchá, prostě přiřadíte jednomu telefonu či modemu více frekvenčních pásem. Rychlosti příslušející jednotlivým pásmům se pak sčítají a příslušné zařízení tak může dosahovat podstatně vyšších rychlostí. Tedy pokud jeho hardwarový výkon a kapacita operátorovy sítě dovolí.
A v tom je také jádro problému. O2 sice spojilo ve své pražské centrále hned čtyři frekvenční pásma, nasadilo k tomu technologii 4×4 MiMo a kódování 256QAM. Teoreticky tak umožňuje stahování rychlostí až 1 157 Mb/s, v praxi ale neexistuje žádné zařízení, které by takové stahování zvládalo. Nejoptimističtější odhady tvrdí, že se telefonů pro tyto sítě dočkáme koncem roku 2017, ale do té doby se může stát ledaco.
Využití 4,5G v kancelářském komplexu pražské Brumlovky tak zůstává spíše přínosem pro příští generace. Zajímavější je způsob postupného zrychlování přenosových rychlostí. Pokud spojíte všechna čtyři LTE frekvenční pásma (LTE 800, LTE 1800, LTE 2600 a LTE 2600 FDD), získáte pásmo s celkovou šířkou 65 Mhz a celkovou rychlostí 445 Mb/s. Přidáním technologie 4×4 MiMo zvýšíte rychlost na 890 Mb/s, změnou kódování na 256QAM se dostáváte na cílových 1,157 Gb/s.
