Německý výrobce dokázal kromě bestsellerů C35i a M35i vyrobit řadu úspěšných manažerských strojů. Před 8 lety nás uhranul našlapaný model s velkým displejem, velkou pamětí a také 1Mpx fotoaparátem. Jak jsme byli rádi za GPRS data!
Vzpomínejte s námi na další populární Siemensy
Siemens S65 se řadil mezi mobily pro reprezentaci i velké pracovní zatížení. Jelikož šlo o následovníka S55, čekalo se na vylepšení a ta také dorazila. Siemensy byly zajímavé také svým designem a tak jsme měli čest s hranatější konstrukcí z plastu.
Telefon byl průměrně veliký (109 × 48 × 18 mm), i na dnešní dobu se skvělou hmotností do 100 g. Tehdy posbíral kladné hodnocení TFT LCD s úhlopříčkou 2,1″ a stále zbylo dost místa na ovládací prvky. Pětisměrný joystick zajistil ovládání menu mobilu bez operačního systému, kromě dalších tu bylo vyhrazené tlačítko wapového prohlížeče. Tady pak přišla na řadu podporovaná GPRS data, ta se využila i pro e-mailového klienta. EDGE v tu dobu ještě u našich operátorů nefungovalo, tak nebylo potřeba.
Siemens S65 ve zkratce
- První hloupý mobil s 1Mpx fotoaparátem
- Kvalitní 2,1″ TFT LCD
- Paměťové karty RS-MMC
- Bluetooth, infraport
- Data GPRS
Průzkum konstrukce odhalil hodně propagovaný 1 Mpx fotoaparát, šlo totiž o první megapixelový snímač použitý v mobilu bez operačního systému. U smartphonů jsme 1Mpx našli u Nokie 7610! S fotkami to však nebylo nijak slavné, neostré záběry byly na denním pořádku. Video s rozlišením 176 × 144 bodů také nevytrhlo. Zmíněnou Nokii Siemens kopíroval také v typu paměťové karty, tedy RS-MMC nebo MMC. Vnitřní paměť s kapacitou 10,3 MB se tak mohla nafouknout o dalších 32 MB. Karty trochu postrádaly smysl, pokud jste moc nefotili, jelikož Siemens neměl MP3 přehrávač…
Německý strohý styl se odrazil i na ovládacím prostředí mobilu, každopádně se solidně hýbalo. Model S65 hlavně pro manažery, tak 1 000jmenný seznam s mnoha položkami přišel vhod, ale MP3 se nedaly použít ani pro zvonění. Psaní podporoval slovník T9, Siemens jich uložil stovku. Pochvalu dostaly i organizační funkce s podrobným kalendářem, fungovaly tu různé zvýraznění, priority, mazání událostí atp. Siemensy uměly opakovaný budík, to nebyla „běžná“ výbava mobilů. Pro nějaké volné chvilky posloužily javové hry, nebylo tu třeba už FM rádio.
Jednoduše řečeno, mobil byl určen pro hodně pracující uživatele, kteří jej synchronizovali s počítačem, ať už po kabelu nebo bluetooth. Pro zábavu posloužila java a možnost doinstalování a hraní her, fotky z 1Mpx fotoaparátu sloužily hlavně jako příloha e-mailu nebo v MMS. I dnes mne zaujala zajímavá cena kolem 10 00 Kč, za níž se prodával v polovině roku 2004.
